autorizovaní inspektoři
Česká komora architektů Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků ČKA & ČKAIT

Sporné otázky

Otázky a odpovědi často kladených dotazů. Otázky zodpovídá koordinační rada

Sporné výkladové otázky stavebního zákona

  1. Jaký typ smlouvy použít ve vztahu mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem pro výkon jeho činnosti v rámci zkráceného stavebního řízení?
    Ve vztahu mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem (AI) přichází v úvahu smlouva inominátní (nepojmenovaná) podle § 269 odst. 2 obch. zák. Doporučuje se tuto smlouvu, jako vzorovou, upravit pro internetovou stránku Koordinační rady. Zajistí dr. Plos, Ing. Serafín, ve spolupráci s dr. Zikmundem.



  2. Může být zkrácené stavební řízení použito u staveb, u nichž působnost stavebního úřadu vykonávají speciální stavební úřady nebo vojenské a jiné stavební úřady?
    Soustředit se v současné době na povolování pozemních staveb autorizovanými inspektory a povolování staveb speciálních řešit později, v návaznosti na připravenou vyhlášku o podrobnostech úpravy u pozemních komunikací, kde je se zkráceným řízení v návrhu ministerstva dopravy uvažováno. Až poté si případně vyžádat iniciativu MMR, pokud jde o povolování speciálních staveb v dalších oborech (vodní stavby atd.).



  3. Může stavebník ve smyslu § 122 odst. 5 stavebního zákona doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu odborným posudkem (certifikátem) AI (s možností, aby stavební úřad vydal kolaudační souhlas na základě tohoto posudku, bez závěrečné kontrolní prohlídky stavby), i když nebylo o stavbě vedeno zkrácené stavební řízení?
    Stavebník může podle § 122 odst. 2 stav. zák. doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu odborným posudkem (certifikátem) AI i u staveb, u nichž nebylo vedeno předcházející zkrácené stavební řízení AI.



  4. Může AI vykonávat poradenskou činnost při přípravě stavby a projednávat projektovou dokumentaci stavby s dotčenými orgány a organizacemi za účelem získání jejich stanovisek (mimo případů řešení námitek)?
    Poradenská činnost AI při přípravě stavby spočívající v projednávání projektové dokumentace stavby s dotčenými orgány a organizacemi a následná gesce AI ve zkráceném řízení u téže stavby, by byla střetem zájmů.



  5. Co se stane, jestliže i přes jednání AI nebylo dosaženo souhlasných závazných stanovisek dotčených orgánů?
    Lze odpovědně řešit až na základě praxe AI, tj. odsunout projednání na příští rok.



  6. Jak bude při zkráceném stavebním řízení naloženo s případnými podmínkami dotčených orgánů pro provedení stavby, které by při běžném stavebním řízení byly zahrnuty do stavebního povolení /(§ 115 odst. 1 SZ)? Čím bude v případech uvedených v tomto ustanovení uloženo provedení zkušebního provozu?
    Lze odpovědně řešit až na základě praxe AI, tj. odsunout projednání na příští rok.



  7. Jak má být realizováno oprávnění AI "dohlížet na provádění stavby" a co je obsahem tohoto dohledu?
    Dohled nad prováděním stavby AI není ve stavebním zákoně specifikován, a tudíž jej lze vymezit pouze negativně, tj. že nejde o dohled technického dozoru, autorského dozoru projektanta, popř. jiných osob (koordinátor bezpečnosti práce atd.). Půjde tedy o dohled, zda osoby vykonávající dozor a osoby zabezpečující vedení realizace stavby, vykonávají svoji činnost ve všech ohledech řádně. V novelizaci SZ bude účelné se touto obtížnou otázkou zabývat, tj. vymezit obsah dohledu a stanovit také jeho další oprávnění.



  8. Může být stavba vodního díla „povolena“ certifikátem autorizovaného inspektora ve zkráceném stavebním řízení?
    Výklad:
    Ustanovení § 117 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, tzv. „zkrácené stavební řízení“ nelze ve vztahu k povolování staveb vodních děl aplikovat, neboť v ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je k provedení vodních děl nezbytné vydání stavebního povolení vodoprávního úřadu jako speciálního stavebního úřadu. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), byl novelizován s účinností od 1. srpna 2010 ve svém § 15 odst. 9. takto: Vodní díla nelze povolovat ve zkráceném řízení podle § 117 stavebního zákona; to neplatí v případě staveb vodovodních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami.

    Odůvodnění:
    Podle ustanovení § 117 odst. 1 stavebního zákona nelze institut autorizovaného inspektora využít v případě stavby, „která je zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení“.
    Stavební zákon, včetně tohoto ustanovení, nabyl účinnosti dne 1. ledna 2007. V době jeho přijetí nemohl žádný složkový zákon institut autorizovaného inspektora výslovně a přímo vyloučit proto, že se jednalo o institut zcela nový a právnímu řádu dosud neznámý. Je proto třeba přijmout závěr, že v takovém případě postačí vyloučení nepřímé, jako to činí ustanovení § 15 odst. 1 vodního zákona, když stanoví, že „k provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu“, který vykonává v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 písm. d) stavebního zákona působnost stavebního úřadu u vodních děl.
    Podle ustanovení § 115 odst. 1 vodního zákona „postupují vodoprávní úřady, pokud vodní zákon nestanoví jinak, při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle správního řádu, popřípadě podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl“. Jedná se tedy o vztah právního předpisu speciálního (zvláštního), kterým je vodní zákon, a předpisu obecného, kterým je v případě vodních děl stavební zákon. Obecná zásada o tom, že zákon zvláštní ruší zákon obecný (lex specialis derogat generali) tak rovněž potvrzuje výše uvedený názor o vyloučení „zkráceného stavebního řízení“ pro stavby vodních děl.

    Poznámka:
    Tento výklad je zpracován na základě stanoviska odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj, které bylo publikováno v časopisu Urbanismus a územní rozvoj – ročník XI – číslo 5/2008 v rámci přílohy Stavebně správní praxe, str. 4.