autorizovaní inspektoři
Česká komora architektů Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků ČKA & ČKAIT

Aktuality

Předseda Koordinační rady pro autorizované inspektory hovoří o ročních zkušenostech s institutem autorizovaného inspektora.

Rozhovor s doc. Ing. Miloslavem Pavlíkem, CSc. předsedou koordinační rady pro autorizované inspektory

Když jsme spolu hovořili před rokem, institut autorizovaného inspektora se teprve rozjížděl a připravovalo se jmenování prvních inspektorů. Kolik jich dnes nabízí své služby?
Do dnešního dne obdrželo certifikát autorizovaného inspektora 68 osob. Proběhly celkem tři cykly zkoušek, jichž se zúčastnily desítky zájemců o tuto funkci. Celkový počet inspektorů ovlivnila náročnost zkoušek, především jejich odborná část. Úspěšnost žadatelů byla 60 %. Důvodem může být zákonem stanovený a zkušebními komisemi požadovaný rozsah odborných znalostí, v určité míře toto vysoké procento neúspěšnosti ovlivnilo i nepochopení vlastní funkce AI ze strany žadatelů. Významným výsledkem analýzy dosavadního průběhu zkušebního procesu byl fakt, že ke zkouškám přicházeli zájemci, kteří nebyli odborně připraveni, nebo neměli praktické zkušenosti z oblasti projektování a realizace a princip institut zaměňovali s funkcí tzv. inženýrinku.
Nízký počet žadatelů může být způsoben i obavou, že bude nedostatek poptávky po činnosti autorizovaných inspektorů. Proč se ke zkouškám hlásí relativně málo zájemců může mít i ekonomické důvody. Výše stanoveného poplatku 15 000 Kč za zkoušku a 10 000 Kč za školení v porovnání s poměrně velkou nejistotou v úspěšnosti jistě odrazuje řadu zájemců. Určitým řešením může být v úpravě vyhlášky připravované zkrácení lhůty, za kterou se mohou opětovně zájemci přihlásit k opakování zkoušky a snížení poplatku za „opravný termín“, mám-li použít pedagogické terminologie.

Není naopak dobře, že uspěli jen ti nejlepší?
Určitě ano. Já osobně jsem s požadovanou úrovní odborných znalostí spokojen. V některých případech byli zkušební komisaři nuceni konstatovat, že presentované neznalosti zpochybňují i oprávněnost k autorizaci prvního stupně.

Je vůbec nutné navyšovat stav autorizovaných inspektorů?
Prudké navýšení počtu inspektorů není nutné, ale bylo by optimální, kdyby se do konce roku podařilo odzkoušet dalších 20 až 30 uchazečů. Vyjdeme-li z předpokladu, že v průběhu roku 2009 bude úspěšných dalších cca padesát osob, počet inspektorů působících v České republice se bude pohybovat okolo 120-150, což je v této fázi postačující.

Autorizované inspektory si můžeme najímat od ledna 2008. Dá se už dnes zhodnotit fungování systému?
V současné době jsou vyhodnocovány první zkušenosti, závěry však shrneme až po schůzkách s autorizovanými inspektory, které za tímto účelem na podzim organizujeme. První Den autorizovaných inspektorů se uskutečnil 17. září 2008 a kromě legislativní problematiky, kterou představili zástupci MMR a České společnosti pro stavební právo, proběhla odpoledne beseda o zcela konkrétních zkušenostech inspektorů se zkráceným stavebním řízením, se smluvními vztahy, s problematikou honorářů za výkon činnosti, s vydáváním certifikátů o provedení kontroly projektové dokumentace, které umožňují zahájení výstavby, ale i certifikátů ke kolaudačnímu souhlasu.

Hovoří se i o založení Asociace autorizovaných inspektorů…
Podle mého názoru je vytvoření takové komunity nejen v zájmu celého institutu. Plánovaná „asociace“ by fungovala na úrovni klubových setkání, ale s jasně stanovenými pravidly. Cílem je především rychlá výměna konkrétních zkušeností. Okruhy nejčastějších otázek a odpovědí i zobecněné zkušenosti budou zveřejněny na zakódované části webových stránek autorizovaných inspektorů. Pravidelná setkávání prohloubí i osobní kontakty, které jsou nutné např. pro předání zakázky v případě objektivní nemožnosti zakázku dokončit, nebo pro předávání informací o důvodu odmítnutí zakázky apod.

Poptávka po autorizovaných inspektorech je mezi investory poměrně nízká. Čím si myslíte, že je to způsobené?
Jedním z důvodů je, že veřejnost ani státní správa nejsou o možnosti najmout si služeb autorizovaného inspektora dostatečně informováni. Ministerstvo místního rozvoje proto plánuje systémové medializování tématu. Institut zatím funguje krátce a čekáme na zkušenosti, které vyplynou z našich podzimních schůzek. Věřím, že po zveřejnění rozhovoru s konkrétním investorem, který měl možnost vyhodnotit si absolvované zkrácené stavební řízení a měl dobré zkušenosti s činností inspektora, bude jistě poptávka po této činnosti vyšší.
Pokud nedojde k připravované úpravě zákona o správních poplatcích, může se některým investorům navíc zdát služba inspektora nadbytečná a drahá a dají přednost dosavadní formě spolupráce se stavebním úřadem.

Neobjevují se problémy ve vztazích mezi autorizovanými inspektory a stavebními úřady, když jsou v podstatě konkurenti?
Přiznám se, že původně jsme se komplikací obávali více, ale pokud mohu citovat názory svých kolegů v jakési minianketě, kterou jsme uspořádali, tak se většinou autorizovaní inspektoři se stavebním úřadem dohodli. V některých případech dokonce stavební úřady doporučují využívat služeb autorizovaného inspektora, pokud se např. jedná o komplikované stavby s více investory a je nutné koordinovat několik subjektů.

Zaregistrovali jste nějakou stížnost na autorizovaného inspektora?
Údajně jeden stavební úřad zjistil, že inspektor vydal certifikát o kontrole projektové dokumentace, která nebyla zpracována autorizovanou osobou. S tímto případem však Koordinační rada oficiálně nebyla seznámena.

Jaké jsou ohlasy investorů?
Na odpovědnou analýzu je zatím příliš krátká doba činnosti. O žádných stížnostech klientů zatím nevíme, naopak se setkáváme s případy, kdy klienti připravují dlouhodobé smlouvy např. na vydávání certifikátů ke kolaudačnímu souhlasu, což by mohlo být oboustranně výhodné.

V průběhu léta probíhala jednání o novele stavebního zákona na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. Jaké hlavní změny týkající se autorizovaných inspektorů navrhujete?
Diskutujeme o větším množství zásadních změn paragrafového znění, definitivní návrhy však zatím nejsou dopracovány. Jedním z konzultovaných problémů je i zřízení samostatného oddělení institutu autorizovaných inspektorů na MMR, pro které by byla koordinační rada poradním orgánem. Také se uvažuje o sjednocení členských příspěvků, jejichž výše nyní poměrně nelogicky odpovídá poplatkům příslušné komoře rozdílně pro stavební inženýry a architekty.

Uvažuje se o změně kompetencí autorizovaného inspektora, případně rozšíření jeho služeb?
Domníváme se, že v budoucnu by se mohly pravomoci dostat na úroveň srovnatelnou se stavebními úřady, např. při vyřizování jednotlivých stanovisek apod. Dále považujeme za velice prospěšné, aby bylo jeho povinností řídit kontrolní prohlídky stavby a již dosavadní zkušenosti signalizují potřebu speciálních průkazů resp. odznaků, které budou opravňovat majitele ke vstupu na stavbu. Pikantní je, že podle současného stavebního zákona ho totiž stavbyvedoucí nemusí na stavbu vpustit, pokud má smlouvu pouze na vydání certifikátu. Přitom je ale ve veřejném zájmu, aby autorizovaný inspektor stavbu sledovat po celou dobu realizace.

Úkolem koordinační rady pro autorizované inspektory, která začala fungovat v lednu 2007, bylo uvést institut do chodu. Máte pocit, že se to podařilo?
Myslím, že ano. Považuji za nejdůležitější, že se v rámci Koordinační rady podařilo najít shodu při zpracování jednotlivých úkolů, že jsme našli společné stanovisko k vytypovaným okruhům se specifickou problematikou. To vše v atmosféře, která umožňovala nejen vzájemně si oponovat, ale v závěru i akceptovat názory každého člena zastupujícího profesní skupinu. Nadstandardní přístup oceňuji především u Dr. Hegenbarta, bez jehož kultivovaného a korektního postupu by jednání bylo mnohdy více emocionální. Důležitým aspektem byla vstřícná spolupráce se zástupci MMR. Kromě povinností uložených zákonem se navíc radě podařilo sestavit další dokumenty – profesní kodex a doporučení, certifikát i honorářový řád.

Plánujete změny ve fungování koordinační rady, teď když už institut běží?
S ministrem pro místní rozvoj jsme se domluvili, že po dvou letech činnosti koordinační rady vyhodnotíme její funkci a na základě zkušeností předložím návrh na případné úpravy. Podle mého názoru je zatím předčasné konkretizovat jejich budoucí podobu.

Markéta Pražanová
tisková mluvčí České komory architektů
19. září 2008