autorizovaní inspektoři
Česká komora architektů Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků ČKA & ČKAIT

Aktuality

Projev prof. RNDr. Ing. Petra Štěpánka, CSc., autorizovaného inspektora v Betlémské kapli

Projev prof. RNDr. Ing. Petra Štěpánka, CSc., autorizovaného inspektora, při zahájení slavnostního aktu předání osvědčení autorizovaným inspektorům podle stavebního zákona, dne 29. května 2008 v Betlémské kapli

Vážený pane místopředsedo vlády, vážené dámy, vážení pánové, milí kolegové,


Když jsem se dozvěděl, že na tomto shromáždění mám poděkovat za první nově jmenované autorizované inspektory v České republice, řekl jsem si – dobře, proč ne. Vždyť při promocích na fakultě je to běžné, není s tím žádný problém. Určený řečník dostane předem připravený papír, ti lepší a svědomitější si jej dopředu i přečtou, aby z toho nebyla moc veliká ostuda. A tak jsem svolil, že se této proceduře podrobím. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že projev předem připravený není a nebude. Nemám si tedy co předem přečíst. Jistě si dovedete představit mé pocity v době, kdy jsem zjistil, že bych si projev měl snad i nachystat sám.

Takže nyní jsem zde a dovolím si požádat o vaši pozornost. Při podobných slavnostních příležitostech bývá zvykem se zamyslet nad minulostí, přítomností a samozřejmě i nad budoucností. Přitom by zamyšlení nemělo být dlouhé, mělo by být zajímavé, nemělo by být nudné a také by mělo být trochu dojemné, zejména pro naše partnerky a partnery, rodiče a také děti, kteří sem dnes s námi vážili cestu místo toho, aby dělali něco užitečnějšího. Jinými slovy: transformováno do diskuze o problematice stavebnictví, stavebního zákona, stavebního řízení a institutu autorizovaných inspektorů v České republice, měl bych se pokusit stručně odpovědět na otázky: kde jsi byl, kde právě jsi, co děláš a kam kráčíš autorizovaný inspektore v ČR.

S odpovědí na otázku minulosti, myslím minulost institutu autorizovaného inspektora v ČR, je to poměrně jednoduché. Minulost je krátká, téměř nulová, a kryje se v podstatě s přítomností. Pokud tuto otázku zobecníme na celé stavebnictví, na stavební řízení a na procesy v něm probíhající, je minulost bohatá. Ale asi bych všechny přítomné unavoval vyjmenováváním kladů i záporů předpisů, kterými bylo stavebnictví, resp. stavební řízení v minulosti řízeno. Takže tuto problematickou a někdy i kontroverzní oblast raději v tichosti opustím.

V každém případě je možno konstatovat, a tím se již dostávám k přítomnosti, že se nacházíme v jakémsi přechodném stadiu, kde nový stavební zákon, tj. zákon č. 183/2006 Sb., přinesl do veřejného stavebního práva zcela nový institut – institut autorizovaného inspektora. Jedná se o určitý hybrid veřejného a soukromého práva, protože využívá některé soukromoprávní prvky při stavebně správních činnostech. Opravňuje autorizovaného inspektora činit na základě soukromoprávních smluvních vztahů některé odborné úkony, které jinak vykonává správní orgán. Nepochybně jde o jednu z nejvýznamnějších inovací v historii českého stavebního řádu.

Tak jako každá nová věc, nese s sebou i institut autorizovaného inspektora řadu otázek, na které dosud nejsou známy odpovědi. Dořešení těchto otázek má i zpětný vliv na stávající předpisy (např. i na stavební zákon a na jeho prováděcí vyhlášky). Namátkou lze jmenovat např. nutnost sjednocení výkladů ke stavebnímu zákonu a dalším předpisům, odstranění nejasností. V limitním případě by se mohlo uvažovat i o některých změnách stavebního zákona a souvisejících předpisů. Zřejmě to tak nakonec stejně dopadne.

Dalším problémem k řešení je zamezení potenciální řevnivosti mezi státem, správními orgány a autorizovaným inspektorem. Po přesunu odpovědnosti za prověření projektu ze státní do soukromé sféry je třeba ujistit stát a správní orgány, že kontrola je v pořádku z hlediska kvality i veřejných zájmů. Právě ověření a zajištění veřejného zájmu soukromým subjektem, tj. autorizovaným inspektorem, je jednou z hlavních náplní jeho činnosti. Stavební úřady, kterým autorizovaný inspektor podle silně zjednodušeného pohledu zkostnatělého úředníka komplikuje život tím, že jim „předepisuje“ konání kontrolních prohlídek, by měly být vedeny k tomu, aby kontrolní prohlídky prováděly, aby se nejednalo pouze o formální institut na papíře.

Čeká nás, autorizované inspektory, státní správu i Ministerstvo pro místní rozvoj kus těžké práce, ve které bude nutno přesvědčit stavební úřady, odbornou a zejména laickou veřejnost, že dochází ke zkvalitnění práce stavebních úřadů tím, že z jejich beder je sejmuta část administrativních činností. Tím, kdo bude posuzovat úspěšnost institutu autorizovaného inspektora, bude veřejnost, která nám, subjektům podílejícím se na stavebním řízení, asi vůbec nic neodpustí. Právě toto by mělo být nejen motivací k naší činnosti, ale i jakýmsi varováním před jejím mechanickým zprofesionalizováním.

A budoucnost autorizovaných inspektorů? Perspektiva činnosti je jasná: stavět se bude, takže i stavební řízení bude muset být vykonáváno. Odpovědnosti za stavební řízení, jeho délku, uživatelskou vstřícnost i odbornou kvalitu a náplň stát nikdo nezbaví. Ani osvícený geniální autorizovaný inspektor. Bohužel.

V době, kdy klesá zájem mladé generace o studium a posléze i o vykonávání praxe v technických oborech, mezi které stavařina bezesporu patří na čelní místo, je vhodné, abychom zvážili, zda část prostředků, které, jak se zdá, přece jenom nakonec do ČR přitečou z Evropské unie, bude použita nejen pro vzdělávání úředníků různých orgánů a ministerstev, ale i pro motivaci a vzdělávání autorizovaných inspektorů a dalších účastníků stavebního řízení. Vždyť např. program Vzdělávání pro konkurenceschopnost v gesci MŠMT by mohl být tím pravým. A udržitelnost takovéhoto projektu, na rozdíl od některých jiných, o jejichž přípravě jsem informován, je dle mého názoru zcela zřejmá. Nepochybuji o tom, že by došlo i ke zvýšení prestiže stavebnictví i lidí v tomto segmentu se pohybujících.

Je ovšem na všech institucích, které se na jmenování a výkonu činnosti autorizovaného inspektora podílí, resp. kterých se činnost autorizovaného inspektora dotýká, tj. zejména na Ministerstvu pro místní rozvoj, obou profesních komorách ČKA a ČKAIT, i na stavebních úřadech, investorech a projektantech, aby si všichni uvědomili, že je nutno komunikovat a řešit (pokud možno co nejrychleji) problémy, které se vyskytují a vyskytovat budou.

Dovolte mi, abych při této příležitosti, podobně jako ve známé pohádce, vyslovil zcela vážně tři přání:

Přání č. 1:
přeji celému stavebnímu řízení, aby našlo podporu a zastání osvícených ministrů a ministerstev. Aby vzniknuvší problémy byly operativně řešeny. Zkrátka aby stavební řízení nebylo pouze něčím vynuceným, co být musí, ale co všechny kolem sebe pouze obtěžuje. Aby bylo zřejmé, že jde o činnost, která brání a umožňuje prosadit oprávněný veřejný zájem. A přitom aby šlo o efektivní a rychlý proces, který umožní kvalitní a úplné projekty realizovat rychleji než dosud, a to při větší míře profesionality a odbornosti.
Jistě nezískáme uznání a bezmezný obdiv okolí, ale alespoň bychom neměli stavebním řízením naše okolí obtěžovat a iritovat.

V rámci druhého přání přeji nám všem, abychom neztráceli chuť a odvahu řešit problémy, které se s novým institutem autorizovaného inspektora již vyskytují a v budoucnu také zcela jistě vyskytnou. Nezbytnou podmínkou pro uskutečnění tohoto přání je také pevné zdraví a porozumění našich blízkých, rodin a kolegů.

A třetí přání? Přeji nám všem, nově jmenovaným autorizovaným inspektorům i jejich partnerům ve stavebním řízení, abychom byli schopni komunikovat a vzájemně si naslouchat nejen ve slavnostních chvílích jako je tato, ale zejména v běžném všedním profesním životě. Právě na tomto závisí úspěch, efektivita a prestiž celého stavebního řízení ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech.