autorizovaní inspektoři
Česká komora architektů Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků ČKA & ČKAIT

K postavení AI

Podrobné vyjádření postupů jak podle současného právního stavu (de lege lata), tak podle případného stavu nového, právního, ve smyslu chystané novely stavebního zákona.

K POSTAVENÍ A ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH INSPEKTORŮ
[DE LEGE LATA A DE LEGE FERENDA]


Právní úprava postavení a činnosti autorizovaných inspektorů [obsažená v § 117, § 143 až 151 a v některých jednotlivých dílčích ustanoveních (§ 1 odst. 2, § 12 odst. 1 písm. f) a odst. 2 písm. b), § 113 odst. 1, § 118 odst. 1 a 3, § 119, § 122 odst. 5, § 126 odst. 1, § 133 odst. 4, § 157 odst. 2, § 167 odst. 1 a 2, § 171 odst. 2, § 172 odst. 4, § 174 odst. 1, § 178 až § 181) stavebního zákona, jakož i v ustanoveních prováděcí vyhlášky č. 498/2006 Sb., upravující podrobnosti autorizace inspektorů] představuje v koncepční rovině nepochybně chvályhodný první krok směrem k překonání dosavadního stavu podvojnosti veřejnoprávního rozhodování ve výstavbě a k posílení osobní odpovědnosti za vysoce profesní činnost jejím přenesením na odborně způsobilé fyzické osoby (směr ostatně už dlouho sledovaný v projektování a vedení staveb). Nejde totiž pouze o skutečnost, že jsou k věci vedena dvě řízení – což by bylo akceptovatelné za předpokladu, že by tato řízení byla striktně odlišena svým charakterem a obsahem. Ve skutečnosti se však tato řízení v mnohém zásadně překrývají, dublují a místo vyjasňování právních vztahů a poskytování právních jistot je spíše komplikují a zatemňují. Trvalejší překonání duality správních procesů je ovšem otázkou zásadní a koncepční a novela stavebního zákona se jí nepochybně nedotkne.

V této přednášce budou uvedeny krátké úvahy na téma platné právní úpravy (de lege lata) a v novele očekávaných změn (de lege ferenda), reprezentovaných schématy. Na stávající právní postavení autorizovaných inspektorů v procesu povolování staveb se vyvinul v mezidobí dvojí názor:
  • první vychází důsledně ze soukromoprávního základu smluvního vztahu mezi stavebníkem (klientem) a autorizovaným inspektorem, s praktickým vyloučením jakékoliv možnosti intervence místně příslušného stavebního úřadu do zkráceného stavebního řízení, s vyloučením případné změny vydaného a konzumovaného certifikátu. Možnost soudního přezkumu vydaného certifikátu připouští tento názor výlučně cestou občanskoprávního soudnictví;
  • druhý vychází ze skutečnosti, že současný stavební zákon koncipuje sice činnost autorizovaného inspektora jako výkon soukromého subjektu, avšak s nepochybnými konsekvencemi veřejnoprávními; autorizovaní inspektoři jsou dle tohoto názoru řadou ustanovení § 117 výslovně uvedeni do systému veřejné správy, přičemž sám stavební zákon určité formy intervence místně příslušného stavebního úřadu dokonce předpokládá a předvídá. S ohledem na tyto skutečnosti je proto možná nejen změna certifikátu provedená autorizovaným inspektorem samým v režimu § 156 odst. 1 správního řádu nebo jeho zrušení podle odstavce 2 téhož ustanovení, nýbrž také jeho přezkum z hlediska zákonnosti cestou správního soudnictví;

převažující judikatura správních soudů se kloní a víceméně ustaluje na preferenci druhého názoru a na tento výkladový posun reaguje (po určitých zkušenostech s dosavadní praxí) též novela stavebního zákona, jíž by měly být překonány nedostatky stávající velmi nedotažené, velmi kusé a neúplné právní úpravy – s výchozí koncepcí ne zcela ujasněnou, v jistém smyslu sám směr k nové koncepci stavebního práva dokonce ohrožující. Navrhovaná koncepce však obsahuje některá ustanovení, která činí koncept autorizovaného inspektora poněkud nadbytečným, jak se o tom níže zmíním.

Základními (trvale odkazovanými) judikáty jsou zejména tyto rozsudky Nejvyššího správního soudu:
NSS_9 As 63/2010-111 ze dne 04. 08. 2010
NSS_ 2 As 36/2011-81 ze dne 30. 05. 2011

Další rozsudky ve věci činnosti a rozhodování autorizovaných inspektorů, vydané v posledních měsících (všechny rozsudky, i nepublikované ve Sbírce RNSS, jsou dostupné na www.nssoud.cz), jsou zejména:
NSS_1 As 72/2010-110 ze dne 11. 11. 2010
NSS_7 As 34/2011-53 ze dne 28. 04. 2011
NSS_ 7 As 109/2010-340 ze dne 04. 05. 2011
NSS_ 2 As 37/2011-81 ze dne 25. 05. 2011
NSS_9 As 99/2010-71 ze dne 15. 02. 2011
MS-PHA_9 Ca 190/2009-64 ze dne 21. 09. 2010
MS-PHA_ 10 A 227/2010-116 ze dne 22. 02. 2011 (usnesení)
KS-HK_30 A 13/2011-00 ze dne 04. 08. 2011
KS-OV_22 Ca 77/2007-72
KS-HK_52 Ca 48/2007-108
KS-OV_22 Ca 164/2007-53

Zatímco NSS zaujal od samého počátku víceméně jednoznačný právní názor, krajské soudy po určitou dobu přístup k rozhodování hledaly a interpretace se pohybovala na značně široké škále názorů – od názoru víceméně akceptujícího soukromoprávní charakter a odmítajícího rozhodovat o certifikátu ve správním soudnictví, až po názor hledající možnosti přezkumu certifikátu ve správním procesu samém (MS v Praze dovodil výkladem příslušnost MMR, neboť sice není jmenovitě určen jako orgán odvolací do vydaných a oznámených certifikátů, avšak je orgánem kontrolním). Tento názor však NSS neakceptoval, jakkoliv ocenil snahu nalézt řešení problematické právní úpravy kvalifikovaným výkladem, a podržel názor dříve vyslovený: certifikát není sice správním rozhodnutím ve smyslu správního řádu a stavebního zákona, avšak jeho oznámením nastávají účinky rozhodnutí (zasahuje se do práv dotčených osob, které by jinak byly účastníky řízení) a potud nutno hledět na oznámený certifikát jako na (soudně přezkoumatelné) rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 65 zákona č. 150/2002 Sb., správního řádu soudního.

Touto judikaturou byl sice odmítnut názor, vycházející až dosud především z dikce § 117 odst. 1 věty prvé, v níž se výslovně konstatuje, že základem vztahu mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem je uzavření smlouvy o „provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu“, který se opírá též o skutečnost, že certifikovaná dokumentace, resp. stavba podle ní prováděná, se stavebnímu úřadu pouze oznámí (§ 117 odst. 2) a vydaný certifikát, konstatující proveditelnost stavby podle předložené a posouzené dokumentace, příslušný stavební úřad pouze eviduje (§ 117 odst. 5) a nemá tudíž možnost aktivně do tohoto procesu vstoupit, revidovat vydaný certifikát a posuzovat pro tento účel předloženou dokumentaci. Smysl tímto názorem sledovaný by však být opomenut neměl a to především v úvahách na téma budoucí (byť v tuto chvíli asi dosti vzdálené budoucnosti) právní úpravy, která by upustila od dvojího veřejnoprávního projednávání dokumentace ve prospěch jednoho komplexnějšího veřejnoprávního projednání a rozhodnutí, přičemž samo detailní zpracování dokumentace a zejména kontrola prováděné stavby by byly z podstatné části výkonem víceméně „technologickým“, svěřeným odborně způsobilým osobám, jejichž kvalifikace by tak mohla daleko přesáhnout standardní úroveň současné veřejné správy. Souvisejícím přínosem pak měla a mohla být nejen vyšší míra kvalifikovaného posouzení dokumentace ve snaze předejít vzniku škod na zájmech veřejných i soukromých, ale též vyšší efektivita, tedy rychlost a hospodárnost tohoto procesu. V tomto stavu se ovšem české stavební právo dosud ani zdaleka nenachází. Především nebyl systém dvojího rozhodování o stavbách zrušen – pravý opak je pravdou: byl výrazně posílen; nejen přetrvávající duplicitou obou procesů (značnými překryvy, které za současného zbytnělého a vnitřně kolizního a inkonzistentního právního řádu – zejména u speciálních právních předpisů – nelze účinně odstranit), ale rozšířením působnosti stavebního zákona i na případy staveb „bez ohlášení“ (předpokladem pro postup podle § 103 stavebního zákona je vydání nejméně územního souhlasu podle § 96 stavebního zákona, přičemž poslední rozsudky Nejvyššího správního soudu vnášejí do výkladu tohoto ustanovení vážné pochybnosti o jeho právní povaze – resp. důsledně se kloní k závěru, že se jedná o správní akt se všemi z toho plynoucími důsledky pro přezkum správní i soudní), jakož i na případy staveb podléhajících režimu ohlášení a jmenovitě uvedených v § 104 odst. 2 stavebního zákona.

Převládající názor NSS na současné postavení autorizovaných inspektorů vychází důsledněji nejen z dikce (gramatiky) stavebního zákona, nýbrž i z jeho systematiky (logické struktury) a smyslu a účelu (ratio legis) sledovaného jak stavebním zákonem samým, tak správním řádem a obecně právním řádem; tento názor předpokládá a připouští v určitém rozsahu možnost intervence místně příslušného stavebního úřadu do procesu ověřování dokumentace autorizovanými inspektory ve zkráceném řízení. Především však připouští soudní přezkum vydaného certifikátu ve správním soudnictví – a to zejména právě s poukazem na skutečnost, že dosavadní stav stavebního zákona neumožňuje vymknout činnost autorizovaných inspektorů zcela veřejné kontrole, resp. omezit ji (mimo jiné též s ohledem na efektivitu českého soudnictví) pouze na občanskoprávní soudnictví, pro něž tu ostatně zůstává spornou i aktivní žalobní legitimace subjektů nejtíže dotčených případnými důsledky nesprávného postupu autorizovaného inspektora!

Pro postup autorizovaného inspektora, vydání certifikátu a další náležitosti platí jednak stavební zákon, jednak obecně právní řád. I když postup podle § 117 zákona není správním řízením ukončeným správním aktem, neznamená to především, že na tyto postupy nedopadají některá ustanovení dalších právních předpisů, a to včetně správního řádu, který ukládá všem úřadům i osobám pověřeným výkonem veřejné moci základní povinnosti při tomto výkonu veřejné moci nebo v souvislosti s ním. Nelze proto postupy autorizovaných inspektorů vyjmout zcela z dosahu obecného právního řádu a jejich prostřednictvím obcházet smysl a účel sledovaný veřejnoprávními předpisy. V případě nedostatečné právní úpravy (což v případě současného stavebního zákona nepochybně platí), nelze – dle názoru NSS – dovozovat, že veřejné právo žádné postupy proti zneužití neobsahuje; ba platí, že tyto postupy a jejich náležitosti jsou dokonce popsány i ve stavebním zákonu, byť poněkud klopotně a neurčitě. Pro rozhodování vždy platí, co je obsaženo v řadě nálezů Ústavního soudu a co je velmi pregnantně vyjádřeno v rozsudku NSS, který se týká výkladu k věcným a právním souvislostem, obsaženým v širším právním zázemí rozhodované věci – výkon veřejné správy musí splňovat elementární náležitosti, jakož i požadavky na předvídatelnost a jeho obecně přijímanou aplikovatelnost [judikát NSS, publikovaný pod č. 360 ve sv. 10/2004 – II. ročník Sbírky rozhodnutí NSS (str. 933 an.), vydaný podle rozsudku NSS ze dne 13. 5. 2004 pod č.j. 1 As 9/2003-90; obdobně též nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 15/98 (publikován ve Sb.NU ÚS sv. 13/1999/48/str. 341); k interpretaci právních předpisů ústavně konformním způsobem, resp. velmi čerstvý nález ÚS Pl. 14/07 ze dne 02. 12. 2008]. V uvedeném smyslu tudíž nelze z těchto obecných principů vyjmout ani ustanovení § 117 stavebního zákona. Porušení práva pak nelze omluvit a vymluvit ani skutečností, že řídicí právní úprava není zcela dokonalá.

Předpokládáme, že záměrem zákonodárcovým bylo (byť značně nedokonale) vytvořit systém určitých ochranných a kontrolních mechanismů, které by měly bránit zneužití certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem k obcházení zákona – to jest k obcházení základních práv dotčených osob, které by jinak byly účastníky řízení, resp. obcházení veřejných zájmů chráněných podle zvláštních předpisů. Jak doložila kontrola činnosti autorizovaných inspektorů, takový postup – žel – není v praxi vyloučen. Protože může reálně nastat situace, ve které autorizovaný inspektor v dohodě se stavebníkem dokonce zcela záměrně opomine některé dotčené správní orgány, resp. dotčené osoby, musí existovat možnost domáhat se nápravy tohoto stavu, a to nejen cestou občanskoprávních žalob osob takto opominutých (fakticky nereálnou), nýbrž i v soudnictví správním. Není proto v rozporu s veřejným zájmem, nýbrž naopak je s ním zcela v souladu možnost přezkumu vydaných certifikátů, neboť zcela jistě existuje veřejný zájem na tom, aby stavby – i v případě staveb provedených podle dokumentací ověřených a certifikovaných autorizovanými inspektory – byly prováděny na základě zákonných a přesvědčivých postupů (rozhodnutí), zejména při respektu k právům a právem chráněným zájmům stavebním záměrem dotčených osob, které by jinak byly účastníky řízení a které byly postupem autorizovaného inspektora opominuty.

Novela stavebního zákona ostatně na mnohé z těchto úvah a rozhodnutí reaguje a nastavuje přesnější režim jek pro činnost autorizovaných inspektorů, tak pro jejich přezkum. Tyto změny však nemohou odstranit vnitřní rozpor, kotvící jednak ve shora připomenutých inkonzistencích a zbytnělosti právního řádu, jednak v překryvu dvou veřejnoprávních procesů vedených v souvislosti s umísťováním a povolováním staveb.

K některým opakovaným dotazům:

[I]
Přezkum vydaného a oznámeného certifikátu

Dosavadní právní úprava (de lege lata) podmínky a náležitosti přezkumu vydaného certifikátu (nabývajícího oznámení účinnosti a vykonatelnosti) výslovně neurčovala. Fakticky však nebyl tento přezkum i ve správním procesu zcela vyloučen, resp. i stávající právní úprava skýtala a skýtá místně příslušným stavebním úřadům určité možnosti „kontroly“, a to v souvislosti s prováděním kontrolních prohlídek stavby, při nichž může zjistit a konstatovat případné nedostatky a přinejmenším může z uvedeného důvodu stavbu zastavit a stanovit podmínky nápravy – v krajním případě dokonce rozhodnout o tom, že stavba není způsobilá pro zkrácené stavební řízení.

Novela stavebního zákona (de lege ferenda) určuje podmínky účinnosti (vykonatelnosti) oznámeného certifikátu a spojuje je s procesním úkonem stavebního úřadu (vázaným však poněkud nelogickou 30denní lhůtou, která činí výhody kontroly stavby autorizovaným inspektorem značně spornou). Stavební úřad však může souhlas s certifikátem vydat též konkludentně. Za velmi spornou nutno označit úpravu obsaženou v odstavci 8 nového § 117a, který (v dobrém úmyslu ochránit dotčené osoby i orgány) před zneužitím staví naopak na velmi dlouhou dobu (1 roku) stavebníka do mimořádně právně nejistého postavení. Délka lhůty pro úkon stavebního úřadu by neměla přesáhnout několik málo pracovních dnů (například 3 pracovní dny). Celý odstavec 8 by pak měl být zcela vypuštěn, neboť pro nápravu věci postačuje zcela ustanovení § 117a odst. 9, pokud by byl doplněn o část 1. věty odstavce 8 („V případě, že .......zjistí,“).

Možnosti přezkumu oznámeného (účinného a vykonatelného) certifikátu ve správním soudnictví zůstávají novou právní úpravou nedotčeny!

[II]
Vymezení okruhu osob dotčených investičním záměrem

Vymezení okruhu osob dotčených, které by jinak byly účastníky řízení, není ve stavebním zákonu pro účely zkráceného stavebního řízení upraveno dostatečně přesně – ani de lege lata, ani de lege ferenda. Z této skutečnosti však nelze dovodit, že je zcela na volném uvážení autorizovaného inspektora, které osoby nechá uplatnit námitky jakožto osoby dotčené a kterým osobám naopak toto právo upře. I při vymezování okruhu osob takto dotčených je vázán autorizovaný inspektor právem, jakož i vydanými nálezy Ústavního soudu, resp. judikáty NSS. Z obého plyne, že rozhodujícím kritériem pro posouzení dotčenosti práv a právem chráněných zájmů je skutečnost, zda mohou být dotčeny, nikoliv tedy, že jsou dotčeny právem chráněné zájmy a práva těchto osob [viz například nález ÚS sp. zn. I. ÚS 42/97 (publikován ve Sb.NU ÚS pod č. 92/1998); nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 19/1999 (publikován ve Sb. NU ÚS pod č. 96/2000); nález ÚS sp. zn. IV. ÚS 131/2000 (publikován ve Sb.NU ÚS sv. 18/2000/90/str. 269); nález ÚS sp. zn. II. ÚS 59/99 (publikován ve Sb.NU ÚS sv. 19/2000/115/str. 107); Sb.RNSS č. 683/2005; roč. III-10/str. 938; správní řízení: okruh účastníků řízení a jeho vymezení (rozsudek NSS ze dne 28. 04. 2004, čj. 6 A 31/2001-91); Sb.RNSS č. 1004/2006; roč. IV-12/str. 1124; účastníci stavebního řízení (rozsudek NSS ze dne 03. 12. 2004, čj. 7 As 30/2004-81); Sb.RNSS č. 1455/2008; roč. VI-02/str. 95; stavební řízení: sousední pozemky (rozsudek NSS ze dne 05. 11. 2007, čj. 8 As 27/2006-70); Sb.RNSS č. 1641/2008; roč. VI-08/str. 729; účastenství v řízení: k pojmu „přímo dotčen“ na vlastnickém právu (rozsudek NSS ze dne 30. 04. 2008, čj. 1 As 16/2008-48); Sb.RNSS č. 1657/2008; roč. VI-09/str. 769; stavební řízení: účastenství v řízení; správní řízení: účastenství v řízení (rozsudek NSS ze dne 19. 05. 2008, čj. 2 As 8/2006-39)].

Postupem autorizovaného inspektora nelze upřít osobám dotčeným záměrem podat případné námitky a požadovat jejich vypořádání a dohodu o nich postupem podle § 117 odst. 4 stavebního zákona. V případě jejich nevypořádání nemůže autorizovaný inspektor vydat platný certifikát a je povinen postoupit vypořádání námitek místně a věcně příslušnému prvoinstančnímu stavebnímu úřadu, čímž je dána také zároveň působnost tohoto stavebního úřadu v celém procesu. Novela stavebního zákona zpřesňuje postup stavebních úřadů pro účely posouzení, zda byl okruh dotčených osob stanoven v souladu s právem, resp. zda byly vypořádány řádným způsobem námitky podané dotčenými osobami, které by jinak byly účastníky řízení (§ 117 odst. 4 a doplňující § 117a odst. 4).

[III]
Doručování autorizovaným inspektorem

Obdobně jako správní orgán, je i autorizovaný inspektor povinen doručovat způsobem průkazným – to jest být s to v případě sporu doložit, že osoby i orgány investičním záměrem dotčené byly zpraveny o záměru řádně a včas a že byly s obsahem záměru seznámeny. Nejschůdnější formou, otevřenou právě autorizovaným inspektorům, je osobní projednání dokumentace s dotčenými osobami a jejich vyjádření souhlasu nebo alespoň srozumění se záměrem bez námitek a podpis těchto osob na dokumentaci přičiněný. Podmínky budou rovněž nepochybně splněny, bude-li doručeno do vlastních rukou na dodejku (s návratkou).

V případě dotčených osob neplatí, že musí být dosaženo jejich souhlasu, jak je tomu v případě tzv. zjednodušených forem procesních v rozhodování územním (zjednodušené územní řízení, resp. vydání územního souhlasu). Podání námitek, resp. provedení procesního úkonu v souvislosti s projednávanou věcí, je právem dotčené osoby, nikoliv její povinností. Z uvedeného proto nutno dovodit, že v případě řádného (průkazného) doručení a stanovení lhůty k podání námitek nebo vyjádření, jíž nebylo využito, je autorizovaný inspektor oprávněn vydat certifikát, i když se zúčastněné osoby nevyjádří. Nevyužití lhůty k provedení procesního úkonu tudíž, dle mého názoru, zbavuje zúčastněnou (dotčenou) osobu možnosti následně vydaný a oznámený certifikát zpochybnit z procesních důvodů.

[IV]
Oprava vadného certifikátu

Náprava vadného certifikátu je, dle mého názoru, již (de lege lata) možná, a to

  • jednak z důvodů opravy zjevné nesprávnosti; tento postup nepochybně upravuje ustanovení § 156 správního řádu, které lze v tomto případě využít analogiam legis, neboť bez ohledu na skutečnost, že autorizovaný inspektor nevydává rozhodnutí ve smyslu správního řádu, nutno na ně hledět přinejmenším jako na kvalifikovaný správní úkon, který je dokonce přezkoumatelný procesy správního soudnictví, neboť na něj nutno hledět – za koncepce užité v zákonu – jako na rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 65 an. zákona č. 150/2002 Sb., o správním řádu soudním, ve znění pozdějších předpisů, neboť certifikát zakládá práva a povinnosti dotčených subjektů; autorizovaný inspektor je – dle mého názoru – povinen reagovat na případnou výzvu stavebního úřadu k nápravě a certifikát buď ve smyslu ustanovení § 156 odst. 1 změnit a opravit, nebo jej dokonce ve smyslu odstavce 2 téhož ustanovení zrušit s tím, že o způsobilosti stavby pro zkrácené stavební řízení bude nutno rozhodnout usnesením místně příslušného stavebního úřadu;
  • jednak procesem změny certifikátu obdobně jako v případě změny stavby před jejím dokončením ve smyslu § 118 stavebního zákona; v tomto případě autorizovaný inspektor posoudí navrhovanou změnu stavby, zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, zda se nejedná o změnu, jejímž důsledkem je změna územního rozhodnutí. Součástí této kontroly, prováděné autorizovaným inspektorem, musí být též posouzení případného zásahu do práv dotčených osob.
V ostatním je postup obdobný jako v případě vydání certifikátu nového.


Literatura (mimo komentáře stavebního zákona a správního řádu):

Kolektiv autorů: Analýza ustanovení o zkráceném stavebním řízení a vytipování problémů nutných k jejich novelizaci, ČSPSP, Praha 2008
Plos, Jiří: K některým aspektům právního postavení autorizovaných inspektorů, Stavební právo Bulletin, 1-2/2009, Praha
Staša, Josef: Jaká je a jaká má být právní povaha autorizovaného inspektora a jeho činnosti, Stavební právo Bulletin, 3/2009, Praha
Mareček, Jan: Několik poznámek k vybraným legislativním problémům stavebního zákona, Stavební právo Bulletin, 2/2010, Praha
Vedral, Josef: K právnímu postavení autorizovaných inspektorů k právní povaze jejich certifikátů, Stavební právo Bulletin, 4/2010, Praha
Opluštil, Petr: Přezkum certifikátu autorizovaného inspektora ve zkráceném stavebním řízení a rizika z něj plynoucí, Právní novinky, AK Havel, Holásek and Partners, Praha srpen 2011


PŘÍLOHA:

§ 117
(de lege lata)

(1)   Uzavře-li stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést, může takovou stavbu pouze oznámit stavebnímu úřadu, jestliže byla opatřena souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109), a nejde o stavbu, která je zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení.

(2)   Stavebník k oznámení stavby připojí projektovou dokumentaci stanovenou prováděcím právním předpisem a certifikát vydaný autorizovaným inspektorem. Dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení; není-li obecní úřad stavebním úřadem, nebo stavebník není vlastníkem stavby, předkládá se trojmo.

(3)   Autorizovaný inspektor certifikátem stvrzuje, že ověřil projektovou dokumentaci a připojené podklady z hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2 a že navrhovaná stavba může být provedena. Na projektové dokumentaci tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno a příjmení, datum vydání certifikátu a opatří ji svým podpisem a razítkem se státním znakem České republiky. K certifikátu připojí návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109).

(4)   Pokud ve vyjádřeních podle odstavce 1 byly uplatněny námitky proti provádění stavby, autorizovaný inspektor je posoudí a projedná s osobami, které je uplatnily. Způsob vypořádání námitek a závěry, popřípadě podklady, z nichž vycházel, připojí autorizovaný inspektor k certifikátu podle odstavce 3. Nepodaří-li se při vypořádání námitek odstranit rozpory mezi osobami, které by jinak byly účastníky řízení, předloží jejich vyjádření spolu s projektovou dokumentací a závaznými stanovisky dotčených orgánů stavebnímu úřadu, který zajistí vypořádání námitek podle § 114 nebo usnesením rozhodne o námitkách ve své působnosti anebo usnesením rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené řízení.

(5)   Certifikát, ověřenou dokumentaci s vyznačenými údaji a přílohy podle odstavce 3 příslušný stavební úřad eviduje a využívá pro kontrolní prohlídky stavby.

(6)   Náležitosti oznámení podle odstavce 1, jakož i obsah a strukturu certifikátu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 117
(de lege ferenda)

(1)   Uzavře-li stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu vyžadující stavební povolení, kterou hodlá provést, může takovou stavbu pouze oznámit stavebnímu úřadu, jestliže byla opatřena souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109), a nejde o stavbu, která je zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení přímo označena jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem.

(2)   Stavebník k oznámení stavby připojí projektovou dokumentaci stanovenou prováděcím právním předpisem a certifikát vydaný autorizovaným inspektorem, který nesmí být starší než 3 měsíce. Dále připojí doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu anebo právo odpovídající věcnému břemenu ke stavbě nebo pozemku určenému pro provedení stavby. Dokumentace se předkládá ve dvojím v jednom vyhotovení; není-li obecní úřad stavebním úřadem, nebo stavebník není vlastníkem stavby, předkládá se trojmo dvojmo.

(3)   Autorizovaný inspektor certifikátem stvrzuje, že ověřil projektovou dokumentaci a připojené podklady z hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2 a že navrhovaná stavba může být provedena. Na projektové dokumentaci tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno a příjmení, datum vydání certifikátu a opatří ji svým podpisem a razítkem se státním znakem České republiky otiskem razítka s malým státním znakem. K certifikátu připojí návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109).

(4)   Pokud ve vyjádřeních podle odstavce 1 byly uplatněny námitky proti provádění stavby, autorizovaný inspektor je posoudí a projedná s osobami, které je uplatnily. Způsob vypořádání námitek a závěry, popřípadě podklady, z nichž vycházel, připojí autorizovaný inspektor k certifikátu podle odstavce 3. Nepodaří-li se při vypořádání námitek odstranit rozpory mezi osobami, které by jinak byly účastníky řízení, předloží jejich vyjádření spolu s projektovou dokumentací a závaznými stanovisky dotčených orgánů stavebnímu úřadu, který zajistí vypořádání námitek podle § 114 nebo usnesením rozhodne o námitkách ve své působnosti anebo usnesením rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené řízení. je stavba nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem a certifikát nelze vydat.

(5)   O provedení kontroly a vydání certifikátu uzavře stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu. Vztahy mezi jejími stranami se řídí ustanoveními obchodního zákoníku o smlouvě o kontrolní činnosti. Uzavření smlouvy je autorizovaný inspektor povinen bezodkladně oznámit stavebnímu úřadu. Uzavřením smlouvy vzniká překážka stavebního řízení.

(6)   Certifikát, ověřenou dokumentaci s vyznačenými údaji a přílohy podle odstavce 3 příslušný stavební úřad eviduje a využívá pro kontrolní prohlídky stavby.

(7)   Náležitosti oznámení podle odstavce 1, jakož i obsah a strukturu certifikátu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 117a

(1)   Stavebníkovi vznikne právo provést oznámený stavební záměr, jestliže stavební úřad do 30 dnů ode dne podání oznámení nevydá rozhodnutí podle odstavce 2, nebo odstavce 3, kterým provedení oznámené stavby zakáže, nebo nevydá usnesení podle odstavce 4 o tom, že oznámený stavební záměr projedná ve stavebním řízení, a pokud je v souladu s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující, anebo územním souhlasem, je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu a se stanovisky dotčených orgánů, nebo pokud je oznámená stavební úprava v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, s územně plánovací dokumentací a se stanovisky dotčených orgánů.

(2)   Pokud oznámená stavba

  1. je v rozporu s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující, anebo s územním souhlasem, nebo
  2. je v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu, nebo
  3. je v rozporu se závazným stanoviskem dotčeného orgánu,
stavební úřad bez předchozího řízení rozhodnutím provedení oznámené stavby zakáže. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3)   Pokud oznámená stavební úprava je navržena v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu, s územně plánovací dokumentací nebo závazným stanoviskem dotčeného orgánu, stavební úřad bez předchozího řízení rozhodnutím provedení oznámené stavební úpravy zakáže. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(4)   Pokud je třeba stanovit podmínky pro provedení stavby nebo podmínky pro ochranu veřejných zájmů anebo nebyl záměr souhlasně projednán s osobou, která by byla účastníkem stavebního řízení, kdyby probíhalo, stavební úřad do 30 dnů ode dne podání oznámení rozhodne usnesením, že oznámený stavební záměr projedná ve stavebním řízení; proti tomuto usnesení se nelze odvolat. Doručením usnesení stavebníkovi je zahájeno stavební řízení; podané oznámení se považuje za žádost o stavební povolení. Pokud je to pro posouzení záměru nezbytné, vyzve stavební úřad současně stavebníka k doplnění o další doklady, maximálně však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.

(5)   Oznámení učiněné bez certifikátu, bez autorizovaným inspektorem ověřené projektové dokumentace nebo dokladů prokazujících vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu anebo právo odpovídající věcnému břemenu ke stavbě nebo pozemku určenému pro provedení stavby nemá právní účinky. Oznámení dále nemá právní účinky, jestliže je doloženo certifikátem, který vydala osoba bez potřebného oprávnění nebo je oznámen stavební záměr, u kterého bylo provádění zahájeno, popřípadě dokončeno, nebo byl oznámen stavební záměr, na který nelze podle zákona vydat certifikát. O této skutečnosti stavební úřad stavebníka bezodkladně vyrozumí, poučí jej o správném postupu a o tom, že oznámený stavební záměr nelze provést.

(6)   Vznikne-li stavebníkovi právo oznámený stavební záměr provést, stavební úřad o tom učiní bez zbytečného odkladu záznam do spisu. Na požádání stavebníka vyznačí vznik oprávnění na kopii oznámení. Dále uvede označení stavebního úřadu, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno a příjmení oprávněné úřední osoby a její podpis.

(7)   Oprávnění provést stavbu zanikne, nebyla-li stavba zahájena do 2 let. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy uplynulo 30 dnů od oznámení. Stavební úřad může tuto lhůtu prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se běh lhůty staví.

(8)   V případě, že nebyly splněny podmínky pro vznik práva provést stavbu a stavební úřad to dodatečně zjistí, rozhodne, že právo nevzniklo. Toto rozhodnutí lze vydat do 1 roku od uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí k oznámení. Přitom postupuje obdobně podle ustanovení správního řádu o zahájení a průběhu přezkumného řízení a o rozhodnutí v přezkumném řízení a jeho účincích, s výjimkou ustanovení o zahájení řízení usnesením do 1 roku od právní moci rozhodnutí a ustanovení o zkráceném přezkumném řízení.

(9)   Na stavbu prováděnou nebo provedenou v rozporu s certifikátem se hledí jako na stavbu prováděnou nebo provedenou v rozporu se stavebním povolením. V takovém případě stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby podle § 129 odst. 1 písm. b).





Zkrácené stavební řízení [§ 117 SZ]



Posouzení (stavby) autorizovaným inspektorem [§ 117 a § 117a]

 


Kontrola a projednání projektu stavby a vydání certifikátu. Standard výkonových fází (lege lata)


Kontrola a projednání projektu stavby a vydání certifikátu. Standard výkonových fází (lege ferenda)


v Praze dne 10. 11. 2011
Jiří Plos